Památník Velkého požáru v Londýně, známý také jako The Monument, je 61 metrů vysoká obelisková věž, odkazující na rok 1666, ve kterém v anglické metropoli vypukl všedevastující požár.
Památník byl navržen architekty Christopherem Wrenem a Robertem Hookeem, kteří byli klíčovými postavami ve znovuvýstavbě Londýna po Velkém požáru. Stavba byla dokončena v roce 1677 a stojí na místě, kde se údajně při požáru v roce 1666 vznítila první jiskra.
Velký požár v Londýně byla mimořádná katastrofa, která postihla město od 2. do 6. září 1666. Vše začalo v domě pekaře Thomase Farrinora na Pudding Lane. V důsledku suchého a větrného počasí se oheň rychle šířil a pohltil mnohé dřevěné budovy v té době převládající ve středu Londýna.
Oheň se během několika hodin rozšířil do okolních ulic, zatímco úzké uličky a dřevěné stavby přispívaly k rychlosti jeho šíření. Přestože byly podniknuty snahy o vytvoření hasičského průseku, nebylo možné zastavit ničivou sílu plamenů.
Po několika dnech nekontrolovaného požáru bylo zničeno rozsáhlé množství budov, včetně tehdejšího centra. Vyhořela řada obchodů a lidé přišli o své přístřešky. Také mnohé historické pamětihodnosti a důležité dokumenty byly ztraceny, což mělo hluboký dopad na město na několik dlouhých desetiletí dopředu.
Místní se snažili chránit své majetky, ať už transportem mimo město nebo zakopáním v zahradách. Lidé, kteří prchali před plameny, byli nuceni zanechat veškerý svůj majetek v domovech. Mnozí naložili své cennosti na lodě na Temži, doufajíce, že tím své osobní vlastnictví uchrání před ničivým ohněm.
Také tehdy vládnoucí král Karel II. se aktivně účastnil hašení požáru. Jeho spolupráce s hasičským sborem se stala doslova legendou. Král hrál významnou roli v koordinaci a organizaci pomoci hasičům. Hned na začátku požáru, po svém návratu z Hampton Court, vydal nařízení o zřízení palisádové stěny za účelem zastavení šíření ohně. Tato stěna byla navržena tak, aby vytvořila přirozenou bariéru a zabránila dalšímu postupu plamenů. Karel II. dokonce sám pracoval na stavbě této palisádové stěny.
Král rovněž poskytl mnoho peněz pro najaté pracovníky, kteří pomáhali při odstraňování stále doutnajících domů, aktivně se také podílel na vytváření dalších zábran, jež měly za cíl zastavit šíření ohně. Snažil se také zajistit, aby byly zřízeny úkryty pro obyvatelstvo, které přišlo o svá obydlí. Král Karel II. se projevil jako opravdový empatický vládce, se srdcem na správném místě.
Nejen, že londýnským hasičům a záchranným týmům vyjádřil upřímnou a silnou podporu, nejen, že se aktivně angažoval v snaze o záchranu majetku prostých lidí před ničivým požárem, zároveň nezapomněl ani po uhašení tohoto tragického ohně pomáhat lidem a přispívat na obnovu města i jejich životů.
Po skončení řádění požáru byla podstatná část Londýna prakticky zničena. Tato tragédie však vedla ke změnám ve stavebních předpisech a podnítila obnovu města, všepohlcující plameny vedly k modernizaci a odolnějším stavebním standardům. Velký požár tak paradoxně přispěl k vytvoření odolnějšího a estetičtějšího Londýna. Christopher Wren a další architekti při této příležitosti přeformulovali jeho podobu, nahrazujíce dřevěné stavby kamennými budovami, což mělo trvalý dopad na městskou krajinu, a zároveň to ochránilo větrný Londýn před dalšími a dalšími repetetivními ohnivými vlnami.
Zajímavosti:
- Výhled z věže: Návštěvníce a návštěvníci mohou vystoupat na vrchol Památníku Velkého požáru, při čemž se ocitnou ve výšce, odkud je vskutku nádherný výhled na panorama Londýna.
- Obnova a péče: The Monument byl několikrát restaurován a renovován, aby si udržel svou historickou hodnotu a také bezpečnost.
- Bronzové reliéfy: Kolem podstavce památníku jsou umístěny bronzové reliéfy zachycující klíčové momenty Velkého požáru a jeho následky. Tyto reliéfy poskytují návštěvnicím a návštěvníkům vizuální dojem událostí, které změnily tvář londýnského města.
- Připomenutí odvahy: The Monument je nejen architektonickým dílem, symbolizuje zároveň také odvahu a odhodlání obyvatelek a obyvatel Londýna, kteří se postavili k obnově svého města po ničivém požáru. Je to místo, které připomíná schopnost člověka překonat tragédie a obnovit společnost a prohloubit lidství jako takové.
- Durhamská kráva: Legenda praví, že jediným známým přeživším tvorem na Pudding Lane, kde požár začal, byla durhamská kráva, která byla v té době v pivovaru a údajně se ji podařilo zachránit.
- Šest obětí: Oficiální prameny hovoří o šesti obětech řádění ohnivého živlu. Samozřejmě škoda každého života, ale přesto se vkrádá na mysl, že vzhledem k rozsahu pohromy se jedná o relativně nízká čísla obětí. Tím, že požár vypukl při bdělosti veřejnosti, během dne, lidé stihli ve většině případů opustit zavčasu své domovy, navíc se intuitivně přemístili k řece Temži, což je také ochránilo. Přesto však požár způsobil masivní škody na majetku a infrastruktuře města, přičemž mnoho historických budov bylo zničeno, včetně St.Paul's Cathedral.
- Ve vzpomínkách Samuela Pepyse: Samuel Pepys, anglický kronikář té doby, detailně zaznamenával události okolo Velkého požáru. Jeho zápisky tak i dnes poskytují cenný historický pohled na událost i reakce tehdejšího obyvatelstva.
- Demolice budov: Za účelem zastavení šíření ohně bylo rozhodnuto zbourat některé části města a vytvořit tak nárazníkové zóny prázdna. Příkaz k tomuto kroku dal sám král Karel II. Tato demolice vytvářela přirozené průseky, které situaci dosti pomohly. Dnes pak tyto pásy tvoří některé z hlavních londýnských ulic.
- Vzpomínky na budoucnost: I když bylo mnoho ztraceno, zničeno, zdevastováno, včetně řady lidských životů, Velký požár z dnešního pohledu přispěl k modernizaci Londýna. Změny ve stavebních předpisech vedly k výstavbě odolnějších budov, což mělo trvalý dopad na městský rozvoj.
