Je až s podivem, jak rychle doba kvapí. Vždyť dnes již dorůstá první generace umělců, pro které je životní výzvou dostat se jednou do ohniska zájmu kurátorek a kurátorů slavné londýnské galerie Tate Modern. Chrám moderního umění není jen nejprestižnější světovou galerií, patří zároveň mezi vůbec nejvýznamnější stavby období přelomu milénia. Od svého otevření v roce 2000 nabízí průřez těmi nejzásadnějšími díly posledního století.
Na začátku 20. století sloužil industriální prostor, kde se dnes Tate Modern nachází, jako elektrárna zásobující jižní část Londýna. Stavba komplexu Bankside Power Station trvala dlouhých šestnáct let a na jižním břehu Temže byla dokončena v roce 1963, kdy se stala součástí rozsáhlého průmyslového areálu. Svému původnímu účelu sloužila až do roku 1981, nicméně, s postupujícím časem, se tato tovární oblast začala měnit v umělecký distrikt.
V roce 1992 bylo rozhodnuto o přeměně Bankside Power Station na muzeum moderního umění. Tato transformace byla pod mediálním drobnohledem, už jen proto, že vše mohlo dopadnout kolosálním fiaskem, anebo se samozřejmě také mohlo podařit přeměnit prostory a vdechnout jim nový význam. B) je správně.
Renomovaný architekt Sir Giles Gilbert Scott byl pověřen přestavbou rozsáhlé budovy na naprosto jedinečný umělecký prostor. Švýcarská architektonická firma Herzog & de Meuron získala zkraje devadesátých let zakázku na kompletní design celé ambiciózní přestavby. Vizionářský přístup tohoto studia spočíval v zachování průmyslového charakteru budovy, který ovšem zahrnuje i vytvoření prostoru, sloužícího ke vkusné prezentaci moderního umění. Architekti zachovali mnoho industriálních prvků, včetně ohromné haly s turbínami, která dnes slouží jako hlavní výstavní prostor.
Herzog & de Meuron přidali k původní industriální části budovy v roce 2016 i impozantní novou nástavbu ve formě moderního skleněného pyramidového tvaru Switch House. Původní práce na galerii byly pro toto studio přelomové, za dechberoucí propojení starého s novým obdrželi architekti mnoho ocenění a uznání. Jejich přístup k přestavbě je v historickém kontextu považován za inovativní a přínosný. Později tak byli osloveni i na dalších prestižních projektech, jako jsou akusticky i vizuálně naprosto unikátní Elbphilharmonie v Hamburku nebo slavný Peking National Stadium (Bird's Nest/Ptačí hnízdo), kde se v roce 2008 slavnostně zahajovaly Olympijské hry.
Když se v roce 2000 Tate Modern slavnostně otevřela veřejnosti, byla to velká sláva. Otevření vyšperkoval svým živým vystoupením i britský zpěvák Robbie Williams. Moderní galerie se stala okamžitým hitem a dodnes se na wishlistech milovnic a milovníků umění z celého světa objevuje na piedestalu.
Zajímavosti:
- Rozmanitá rozmanitost: Tate Modern je domovem pro více než 70 000 uměleckých děl, která pokrývají období od počátku 20. století až po současnost. Jedná se také o jednu z nejnavštěvovanějších galerií na světě.
- Tate Modern vyniká opravdu nadčasovou koncepcí přístupu k modernímu umění. Návštěvníce a návštěvníci tak mohou obdivovat díla umělců jako jsou zakladatel kubismu Pablo Picasso, pop-artový polobůh Andy Warhol, významný vyznavač fauvismu Henri Matisse, abstraktní a velmi emotivní sochařka a malířka Louise Bourgeois, expresivní a osobní umělkyně Tracey Emin, kontroverzní provokatér Damien Hirst, hypnotická barvičková čarodějka Yayoi Kusama nebo ikonický surrealista Salvádor Dalí a samozřejmě i mnoho dalších.
- Mezi nejvýznamnější díla patří "Guernica" od Pabla Picassa - toto monumentální dílo je reakcí Picassa na bombardování města Guernica během španělské občanské války. Obraz je plný symboliky a emocí; "Fountain" od Marcella Duchampa - Duchampovo umění mění pohled na tradici a vkus. "Fountain" je ready-made, což znamená, že umělec vzal běžný předmět, zde je to fontána, a přeměnil ho na umělecké dílo; "The Snail" od Henri Matisse - jedná se o barevné a dosti abstraktní vyjádřením umělcovy lásky k barvě, kombinující organické tvary do jedinečného a živého kompozičního celku; "No Woman, No Cry" od Chrisa Ofiliho - Ofiliův obraz je vzpomínkou na Stephena Lawrence, mladého černošského muže, který byl zavražděn v Londýně v roce 1993, při čemž obraz znázorňuje zármutek matky Stephena Lawrence, plačící nad ztrátou svého milovaného syna; "Seagram Murals" od Marka Rothka - abstraktní dílo známé pro svou intenzivní barvu a emoční náboj, vytváří atmosférický prostor, který přihlížející doslova pohlcuje do barevné hloubky; "Sunflower Seeds" od Ai Weiweie - tato instalace obsahuje miliony ručně malovaných keramických slunečnic, každou jedinou vytvořenou umělcem a jeho týmem, při čemž dílo reflektuje kolektivní úsilí a má také politickou symboliku; "How It Is" od Anish Kapoora, což je monumentální instalace, jež zaplňuje celý prostor místnosti. Diváci mohou vstoupit do temného vnitřku struktury a prozkoumávat a osahávat si tmu i zvuky kolem sebe.
- Mladá krev: Galerie také poskytuje prostor pro nové, inovativní umělkyně a umělce, dává tak hlas i aktuálním uměleckým trendům a nejmladší generaci. Tate Modern však není pouze místem pro statickou prezentaci umění, ale také umožňuje aktivní zapojení veřejnosti. Pod záštitou Tate Modern se pořádají workshopy, přednášky i další speciální události, vytvářející prostředí pro edukaci, navíc vytvářející platformu k zasvěcené diskusi o umění.
- Umělecká nadstavba: Kromě galerií nabízí Tate Modern také bohatou knihovnu a archiv, které slouží jako zdroj pro badatele a umělecké nadšence.
- Nová doba, nová nástavba - Switch House: Pyramidová nástavba známá jako Switch House byla k Tate Modern přidána v roce 2016 a přinesla nejen další výstavní prostory, ale díky panoramatické terase i úžasný výhled na město a řeku. Název "Switch House" odkazuje na přeměnu bývalé elektrárny na moderní galerii umění, samotná stavba přináší zcela nové architektonické prvky, vhodně doplňující původní strukturu elektrárny. Zatímco tvar a fasáda jsou v souladu s estetikou původní budovy, vnitřní prostory jsou navrženy tak, aby byly flexibilní a přizpůsobivé různým výstavám a uměleckým formám. Switch House přidává k Tate Modern více než 20 700 metrů čtverečních nových výstavních ploch, což znamená vítané rozšíření možností prezentace širší škály uměleckých děl.
